Světlá nad Sázavou - Světlá nad Sázavou, Posázaví
Vznik města sahá do doby tzv. vnitřní kolonizace probíhající do 2. poloviny 12. století. V pamětní knize bývalého vilémovského kláštera je jako jeho majetek uváděna Světlá již roku 1207. Obdobím rozkvětu byla pro Světlou doba následující po době husitské, kdy město získali Trčkové z Lípy. Tento rod vládl celému střednímu Posázaví až do českého stavovského povstání v roce 1618, kdy mu bylo panství zkonfiskováno. Světlá se pak postupně dostala do rukou řady katolických, většinou německých šlechticů. V 18. století zasáhl Světelsko čilý hospodářský ruch, v roce 1855 byla Světlá povýšena na město. Světlá je městem skla a kamene. Symbol těchto odvětví je ztvárněn v pomníku, který od roku 1992 stojí na zdejším náměstí. Počátek sklářství na Světelsku byl umožněn velkou plochou zdravých lesů. Ve sklářských hutích se topilo převážně dřevěným uhlím, které se vyrábělo především z buků. Vlastní vznik je datován do roku 1720, kdy ještě byly v této oblasti jedlo-bukové lesy. Ruku v ruce s výrobou skla šlo i jeho zušlechťování, leštění a broušení. Na Světelsku bylo množství drobných skláren, z nichž největší - josefodolská - byla přestavěna v roce 1861 z bývalé papírny. V roce 1967 se začalo s budováním nové velké sklárny - dnešní a.s.Sklo Bohemia. Vedle tradiční ruční výroby je zde také automatická výroba nápojového skla hladkého i zušlechtěného broušením. Téměř dvě stě let se ve Světlé brousily granáty a drahokamy, ale provedením socializace tento průmysl ve Světlé skončil. Dalším významným odvětvím je těžba žuly a její zpracování, přestože je mnohem mladšího data než sklářství. Největším lomem v této oblasti je Horka, z jejíž žuly jsou mj. obklady fasád různých významných budov jako je Karolinum nebo Dům módy v Praze. Jednou z nejhezčích staveb města je zámek, stojící na levém břehu Sázavy. Původně zde stála tvrz, kterou v roce 1567 Burian Trčka z Lípy upravoval na zámek. Do další přístavby se po třicetileté válce pustili Vernierové a dokončili ji Černínové. Jako poslední bylo hrabětem Františkem ze Zichy postaveno západní křídlo zámku, čímž se uzavřelo obdélníkové nádvoří. Zámek je jednopatrová budova o čtyřech křídlech, která uzavírají nádvoří s kašnou. Hlavní vchod do zámku je uprostřed západního křídla a druhým klenutým vchodem ve východním křídle se vstupuje do anglického parku. Původně jednolodní děkanský kostel sv.Václava byl v roce 1722 hraběnkou Černínovou rozšířen o boční lodě a kůr. Věž kostela má charakteristické dřevěné patro s podsebitím. Z vnitřní výzdoby jsou cenné Brandlovy obrazy, které zakoupil a kostelu věnoval hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský, oltářní obraz maloval R. Müller v roce 1847. O Vánocích zde bývá možnost shlédnout nádherný barokní betlém. V kostele odpočívá Jan Rudolf Trčka, jímž slavný rod vymřel po meči. Budova radnice je z přelomu 18.a 19.století, do dnešní podoby byla přestavěna v roce 1926. Patří dnes k nejkrásnějším domům ve Světlé.