Kdy a kým byly Řevnice založeny, není nám známo. Jisté je, že jde o obec velmi starou. Osídlení pro blízkost řeky a možnost lovu i rybolovu zde jistě bylo od nepaměti. Nejstarší archeologické doklady máme ze starší doby kamenné; jedná se o tzv. kulturu aurignackou – lovci mamutů (před cca 10 000 lety), dále zbytky sídliště lidu kultury volutové a kultury vypíchané z ml. doby kamenné (asi před 4 000 lety) a ještě nevelké pohřebiště kultury únětické, to je doba bronzová (asi 1500 let př. Kr.). Dalším dokladem osídlení je hradiště na Pišťáku, kde byla prokázána jednak kultura lidu popelnicových polí (asi 800 let př. Kr.), jednak osídlení prvními Slovany cca z 5. století našeho letopočtu. Bylo to pravděpodobně pohraniční hradiště Slavníkovské říše, neboť hranici mezi Zličany a Čechy tvořila řeka Mže. S hradištěm asi úzce souvisela jako jeho podhradí listinně doložená ves Nezabudice v údolí za býv. řevnickou hájovnou. Kdy, jak a proč tato ves zanikla, nevíme. Nejstarší písemné zmínky o Řevnicích jsou ze 12. stol., kdy tato ves “kostelní” patřila klášteru jeptišek svatojiřských. V té době již zde stál kostel Sv. Mauritia, který i s jeho plebánem Konrádem věnoval roku 1253 král Václav I. nově vzniklému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Král Václav II. převádí pak roku 1304 část Řevnic cisterciáckému klášteru zbraslavskému, vzniklému roku 1292. Jediné Řevnice jsou v seznamu osad v těchto listinách uváděných jako “civitas”, tj. městečko. Až do zrušení roboty se o Řevnice dělily tyto dvě církevní instituce.Řevnice město ležící ve středních Čechách okresu Praha – západ. Nadmořská výška 218 m (o čarodějnicích o pár metrů výše). První písemná zmínka roku 1253, takže nějaká čarodějnice tady u nás kdysi určitě řádila… Na 30. dubna se v našem městě koná každoroční pálení čarodějnic. Několik posledních dnů v měsíci dubnu patří tradičně k přípravám a výstavbě čarodějnické hranice,která patřila vždy k těm nejvyšším v České republice. V roce 2003 byla oficiálně uznána Pelhřimovskou agenturou Dobrý den jako nejvyšší hořící hranice výškou 11,60 m a byla vyhlášena českým rekordem. Uznání rekordu si přijela natočit i TV Nova a natočenou reportáž odvysílala v pořadu Sedmička. Naše rekordní hranice byla nominována pro rok 2003 kuriozitou roku. Toto ocenění jsme bohužel nezískali, (jen pro zajímavost:vítězem této soutěže se staly kamenné housle, které opravdu hrály). Naše prvenství vydrželo pouze jen jeden rok. V roce 2004 nás překonali v obci Mnichovice hranicí vysokou 14 m. Je nutné podotknout, že z estetického hlediska se Mnichovická hranice s naší (kteroukoliv) hranicí v žádném případě nemůže srovnávat. Rok 2005 byl dle Pelhřimovské agentury klidem složených zbraní v našem trumfování rekordních hranicí.