Ubytování Mníšek pod Brdy

Městečko Mníšek pod Brdy leží pod lesnatými brdskými Hřebeny při silnici na Strakonice, 27 km od Prahy. Jeho bohatá historie je založena na výhodné poloze na kupecké Zlaté stezce, jež předurčovala jeho vývoj. Zprvu byl Mníšek trhovou vsí, později neopevněným městečkem s královským hrádkem.V roce 1348 prohlašuje král český a císař římský Karel IV. ve své listině "Maiestas Carolina" Mníšek královským zbožím. Tím však nebyl Mníšek dlouho - od 14. století se na něm za úplatu střídají tzv. manové - z nich za nejvýznamnějšího je považován Jan z Lestkova. Koncem 15. století se na Mníšku usazuje rod Mitroviců, již jako jeho majitelé. Ti jsou držiteli panství až do konce třicetileté války. Švédy zničený Mníšek kupuje v roce 1655 bohatý koželuh Servác Engel z Engelsflussu, který na sutinách staví nové městečko a rozsáhlý zámek ve slohu pozdní nizozemské renesance. Jeho syn Servác Ignác staví na Hřebenech nad Mníškem poutní kostelík.Kostel svatého Václava je další významnou památkou Mníšku. Nachází se uprostřed hlavního náměstí Fr. X. Svobody a je obehnán masivní obvodovou zdí.Barokní kostel byl postaven v letech 1743 - 1756. Jeho zakladatelem byl Ignác Unwert a stavitelem pravděpodobně Kilián Dienzenhofer mladší. Hlavní rokokový oltář z dílny Ignáce Platzera je netypický tím, že je vyzdoben pouze sochami světců bez obvyklého ústředního obrazu. Autorem nástropních fresek je Jan Václav Spitzer, pod pozdně barokní kazatelnou je umístěno empírové sousoší Unwertů od Václava Prachnera. Pozornost návštěvníků kostela přitahuje rovněž obraz svaté Máří Magdalény od Petra Brandla - původně nástropní obraz umístěný na Skalce byl v době devastace skaleckého areálu restaurátory přenesen na plátno a umístěn do kostela svatého Václava, kde jej můžeme spatřit na stěně vlevo od oltáře.Zámek v pozdně renesančním slohu byl postaven v letech 1656 - 1672 nákladem Serváce Engela z Engelsflussu na místě bývalého hrádku Mitroviců. Podle plánů Carlo Luraga jej budoval stavitel Martin Rainer. Štukatérské práce jsou dílem italského mistra Antonia Travelliho. Zámek byl dále upravován v 18. a na počátku 19. století a v letech 1910 - 1911 restaurován architektem M. Blechou. Zvláštností zámku je skutečnost, že má čtyři rohy, ale pouze tři nárožní věže.