Sídelní útvar Krabčice leží ve spádovém obvodu města Roudnice nad Labem v oblasti úrodné Polabské nížiny pod úpatím hory Říp, která je národní kulturní památkou. Dominantou Krabčic je hora Říp, jako národní kulturní památka. Společenský život v obci je na dobré úrovni. Obec vlastní kulturní zařízení se sálem pro konání různých společenských akcí. Největší kulturní a společenskou akcí je tradiční Řipská pouť, která se koná u příležitosti svátku svatého Jiří. Obec disponuje sportovním areálem s hřištěm a kabinami, kde je dobrá možnost sportovního vyžití. V obci je také tělocvična, která je majetkem Sokola. O dlouhé historii svědčí archeologické nálezy z roku 1963, kdy byly objeveny dva kostrové hroby lidí šňůrové keramiky z doby kamenné. Pozdější nálezy z roku 1971 - římská keramika. První písemná zpráva o Krabčicích je z roku 1226, o Rovném z roku 1194 a Vesci z roku 1400. Z listiny papeže Řehoře X. je doloženo, že ves patřila roku 1273 Doksanskému klášteru. V poslední čtvrtině 16 století ji odkoupil Vilém z Rožmberka a v državě šlechty zůstala do poloviny 19. století. Z dochovaných památek stojí za zmínku kamenné pozdně empírové brány domů č.p. 22 a 34. Dále pak dřevěná sluncová vrata domu č. p. 47. Zajímavým architektonickým celkem je Domov odpočinku ve stáří z poloviny minulého století, který sloužil jako církevní škola pro výchovu dívek. V osadě v Rovném se roku 1886 narodil hudební skladatel, pedagog a sbormistr V. B. Aim, pocházel odtud také Václav Jansa, který pomáhal Mikuláši Alšovi vytvořit známý obraz Pobití Sasíků u Hrubé skály. Krabčice mají svůj název lety nezměněný a patřily do okresu Roudnice nad Labem do roku 1950, kdy byl okres zrušen a začleněn do okresu Litoměřice.