Kostelec je osada velmi stará. První písemná zmínka o něm je ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1131. Zdá se, že Kostelec měl do 13. století větší význam než v dobách pozdějších. Svědčily by pro to sporé zprávy o kostelecké tvrzi, kde se konaly i soudy. Též postavení v církevní organizaci mohlo mít svou důležitost vzhledem k tomu, že se zde předpokládá kostel již koncem 11. století. Po dlouhých válkách žilo se na vesnicích velmi nuzně. V 17. století uvazuje se v držení Kostelce rodina Görczů z Asteinu. Kostelecké léno tvořila tvrz a ves Kostelec s obyvateli. K lénu náležel dále poplužní dvůr, louka, tři vinohradní hory, kromě toho jiný vinohrad náležející od starodávna k tvrzi, dva rybníky při mlýně, háj, zahrada v manských gruntech. Uvedený poplužní dvůr je nepochybně dvůr při dnešním zámečku. Je pravděpodobné, že základní část zámečku byla postavena již v 16. století a za vlády Görczů došlo k úpravě na sídlo vrchnosti. Rodina Görczova se potom v budově usadila. Devatenácté století přineslo konečně řadu změn, byť i někdy formálních. V roce 1945 byl velkostatek jako německý majetek zkonfiskován a půda rozdělena především těm drobným zemědělcům, kteří na velkostatku dříve pracovali. Zámek - hlavní budova velkostatku nemá žádnou stavitelskou cenu, proto zámek nebyl chráněn památkovým úřadem. Dlouho nemohl najít své uplatnění. Jednalo se o něm, že by zde mohla být škola, později, že by mohl být upraven pomocí ministerstva zemědělství na kulturní dům, ale nic z toho se neuskutečnilo. Byla v něm dočasně mateřská škola, později v roce 1948 v něm bylo zřízeno středisko státní traktorové stanice a potom okresní STS. Státní traktorová stanice pomáhala mechanizací nejdříve soukromým zemědělcům, později tvořícím se jednotným zemědělským družstvům. Po vybudování nových budov a prostorů pro Státní traktorovou stanici v Kyjově odstěhovala se okresní STS z Kostelce do Kyjova v roce 1953. Budova zámku sloužila potom nějaký čas velkoobchodu jako sklad, až byla převzata vytvořeným místním JZD, které mělo v zámku dílny, sklady a kanceláře. Po "sametové revoluci" je zámek využíván soukromými firmami, sídlila zde kovovýroba. V dnešní době je polovina zámku v soukromém vlastnictví a je zde provozována opravna diferenciálů pro automobily. Tato část již byla částečně opravena. Druhá polovina je z části využívána ke skladování, jinak je prázdná a nabízená majitelem k prodeji.