První písemné zmínky pocházejí z první poloviny 13. století, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Od počátku 14. století do sklonku 16. století náleželo město klášteru Králové (Aula Regia) na Starém Brně. Významný mezník představoval rok 1572, kdy byly Hustopeče povýšeny na město. Od roku 1848 patřily Hustopeče Lichtenštejnům, poté se staly sídlem politického a soudního okresu. Město je osudově spojeno s osobou našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka. Narodila se zde jeho matka Terezie - rozená Kropáčková. Prezident v letech 1861 - 1863 navštěvoval hustopečskou piaristickou reálku. Jeho bratr Ludvík zde vlastnil tiskárnu, z níž vzešly i Masarykovy kritické studie Rukopisů. Hustopečský městský hřbitov je i posledním místem odpočinku prezidentových rodičů. Erbovním znamením města je jeho vinařská kultura. Ta měla vliv nejen na zdejší viniční a sklepní hospodářství, ale i na etnickou skladbu města. Jejími významnými nositeli byli totiž němečtí kolonisté a později novokřtěnci. Vinařství a vinohradnictví měly na rozvoj města a jeho obyvatele vůbec největší vliv. Dnes jím žije velká část hustopečského obyvatelstva. Pravidelně již po 40 let se každoročně, vždy 1. května, pořádá výstava vín a počátkem prosince se koná přehlídka vín archivních. V Hustopečích byla po 2. světové válce vybudována řada sportovních a rekreačních zařízení, jako je víceúčelová sportovní hala, krytá plavecká hala s bazénem 8 x 25 m, letní koupaliště se solárním přihříváním vody, tenisové kurty, zatravněný fotbalový stadion s atletickou drahou a další. Hustopeče leží na trase cyklistických vinařských stezek. Hustopečské vinné sklepy, stálá expozice vín v renesačním domě U Synků na Dukelském náměstí poskytují návštěvníkům města možnost ochutnat a posoudit kvality jihomoravských vín. Od 1. ledna 2003 jsou Hustopeče pověřeny funkcí "obce s rozšířenou působností", což vrací městu jeho původní postavení administrativního a správního střediska regionu a zapříčiní jeho další společenský i hospodářský rozvoj.