Ubytování Hořovice
Ubytování
ONLINE OBSAZENOST
27
Archeologické nálezy dokládají osídlení na dnešním území města již od 10. století. Koncentrace osídlení však podstatně vzrostla na přelomu 12. a 13. století, v souvislosti se vznikem hospodářského dvorce, později gotické tvrze, na místě dnešního tzv. starého zámku. Při dvorci stála ves s hrazeným kostelem. Podle tohoto sídla a vsi Hořovice se začal nazývat rod pánů z Hořovic. Poprvé se s uvedeným přídomkem objevují bratři Neostup a Gebhart (Habart) roku 1233. Městem se Hořovice staly roku 1322, tedy o 20 let později než Beroun. Mimo hradby se tehdy ocitl hrad i kostel. Tato skutečnost je i příčinou pozdějšího rozdělení sídelního celku na město Hořovice a obec Velká Víska (od 16. stol.). Velká Víska byla k Hořovicím administrativně znovu připojena až v roce 1919. V dnešní stavbě starého zámku lze analyzovat prvky pozdně gotického hradu, na který byla tvrz přestavěna koncem 15. století. První a na zcela průkazné zmínky o opevnění jsou však již z dob husitských válek, respektive obléhání Hořovic sirotky z let 1422 - 1430. V roce 1639 byl hrad vypálen Švédy a po roce 1648 opraven ve stylu barokním. Po vystavění nového zámku na počátku 18. století ztratil definitivně funkci šlechtického sídla a sloužil jako obydlí úředníků a hospodářské zázemí. Poslední šlechtický majitel Jindřich hrabě Schaumburg ho v roce 1928 prodal státu a od té doby je sídlem Vojenských lesů. Před turistou, který přijede do města vlakem, se otevře příjemný pohled na hořovické panorama. Je to pohled, který inspiroval básníka Jana Nerudu k pojmenování Hořovic "Českým betlémem". Od dob Nerudových uplynulo moře času, město procházelo vývojem, v němž každá z epoch (někdy bohužel) zanechala své nepřehlédnutelné stopy.
