Ubytování Habartov

Dnešní město Habartov se svými 5476 obyvateli se rozkládá z větší části na mírném svahu severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve. Původně stála obec Habartov jižněji a s postupující těžbou zbyla jen malá část. Do 1. dubna 1976 tvořilo město nové sídliště se zbytkem staré obce a dvě místní části Kluč a Úžlabí. V roce 1976 byla pak k Habartovu připojena obec Lítov a osada Na rovince a Horní Částkov. Město je situováno hlavně podél silnice která směřuje od Sokolova, vzdáleného asi 8 km, do Lítova a pak dále na území chebského okresu. Povrchovým dobýváním v katastru města byl značně narušen ráz krajiny a přirozený vodní režim několika potoků. Dnes kdy prakticky končí těžba uhlí v našem okolí, provádí SUAS rozsáhlé rekultivace lítovské výsypky a vytěženého lomu Boden. Téměř celý svah až ke Chlumu Svaté Maří bude zalesněn, buduje se zde nová cesta z Habartova na Chlum. V lomu Boden vzniknou dvě jezera o velikosti asi 20 ha a rekreační plochy,čímž se krajina v severní části katastru opět změní, tentokrát k lepšímu. V průběhu posledních let byl vybudován nový sportovní areál s travnatou plochou pro kopanou, volejbalové hřiště, opraveno kluziště sauna a u ní fitcentrum a buduje se skateboard park. Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Ještě za vlády Jana lucemburského se stal lenním statkem a jeho vrchním lenním pánem byli saští vévodové. Díky rozvoji těžby uhlí a zpracovávání nerostů v těsné blízkosti Habartova došlo i k růstu obce, která měla na konci 19. století již 314 domů a téměř 1500 obyvatel. Při pokusu henleinovců dne 13. září 1938 o fašistický puč v českém pohraničí došlo v Habartově ke známé krvavé srážce, když se zdejší henleinovci pokusili obsadit četnickou stanici.