Nacházíte se zde: Úvod » Ubytování » Česká republika » Slapy, Orlík a okolí » Čím

Hledat

Hledat
Vyplňte věk dětí

Filtrování výsledků

Typ objektu:

Vybavení objektu:







Oplocení:

Sport:
Koupání
Lyžování

Ubytování Čím


Vaše kritéria:
1 objektů
FILTROVAT VÝSLEDKY
počet na stránce: řazení:
AKCE
Apartmán(y) Malá Hrdlička Čím
Možnost koupání v bazénu
Pohled na apartmán
Posezení v apartmánu
Kuchyně s vařičem, ledničkou a varnou konvicí
Ložnice s patrovou postelí, stolkem, regálem a lampičkou
Koupelna se sprchovým koutem, umývadlem a toaletou
Posezení u apartmánu
Možnost koupání v bazénu
Pohled na horní terasu
Pohled na apartmány  na spodní terase
Hodnocení
8,5
Velmi dobré
dle 4 hodnocení
Zvíře Upřesnění
Internet
Vyžití pro děti
Bazén Upřesnění
Lyžárna/kolárna
Parkování Upřesnění
Max. kapacita:
58
4 l. apartmán č. 5 s příslušenstvím
ZJISTIT CENU
4 l. apartmán č. 3 s přísl. a možn. 2 přistýlek
ZJISTIT CENU
zobrazeny objekty 1-1   

Informace o místě Čím

Čím

První dochovaná zpráva o obci Čím je z roku 1316, již z doby panování Jana Lucemburského, který obec připojil manskou službou k hradu Kamýku.V Čimi byly čtyři manské čili lenní dvory, které později připadly ke Karlštejnu. Mimo tato manství bývala tu i svobodná část, kde stávala tvrz s poplužím, a to nad vsí v lese "Dírná", také zvaném "Děrný". Zachovaly se z ní jen nepatrné zbytky příkopu, zarostlé lesem.Čím později (roku 1680) zakoupil zbraslavský klášter. Bývalé manské dvory se proměnily v selské usedlosti. Nad Čimí kopec Besedná (496 m) připomíná zakrslými borovicemi horské kraje. V roce 1926 byla zde postavena dřevěná rozhledna, zvaná Drtinova, podle prof. dr. Františka Drtiny, významného českého filosofa a pedagoga, který se narodil v roce 1861 v nedaleké vsi Hněvšíně. Rozhledna skýtala nádherný pohled po zvlněném okruhu středních Čech až ku Praze, na Benešovsko, Neveklovsko, Sedlčansko a k pásu Hřebenů a Brd. Rozhledna byla v 60. letech stržena, ale naštěstí byla roce 1999 postavena firmou Eurotel jako základnová stanice veřejné radiotelefonní sítě na Veselém vrchu u Mokrska (489 m) 42 metrů vysoká ocelová věž s přístupnou vyhlídkovou plošinou ve výši 25 metrů, stoupá se k ní po 137 schodech. Údajně jsou z ní při dokonalé viditelnosti k vidění i alpské štíty, stejně jako Krkonoše nebo jihočeská Kleť a Šumava.Okolní lesy, jejichž hlavní část tvoří polesí Slapy, pokrývají pahorkatinu předhůří Brd s nejvyšším vrcholem Červená hora (386 m).Do lesu dnešní slapské rekreační oblasti velmi často přijížděli čeští panovníci na lov. Přemysl Otakar II., kterého zbraslavské okolí vábilo bohatstvím zvěře, vystavěl kolem roku 1258 na Zbraslavi lovecký zámek. Když pak v roce 1292 král Václav II. založil Zbraslavský klášter, daroval mu zároveň s mnoha jinými obcemi i Slapy, Vidím a Lhotu, a to i s okolními lesy a háji.Až do XVI. století se v okolí Štěchovic dolovalo zlato (1572 až 1578) na dolech "Boží dar" a "Bohaté štěstí". Tehdy dosud primitivní báňské podniky - jejichž zbytky možno dosud najít ve slapských lesích - měly jistě nemalou spotřebu dříví z okolních lesu.Ke zvýšení těžby porostu ležících v okolí toku řeky přispěla i doprava dřeva po Vltavě.Dřevo vůbec bylo ve středověku důležitým stavebním materiálem, a proto i okolní lesy byly již tehdy značně prořídlé s malou produkcí dřeva.


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.