Obec Boršice se nachází na západ od okresního města Uherské Hradiště na úpatí Bílých Karpat. Rozkládá se v nadmořské výšce 211 m na katastrální výměře 979 ha a má 2225 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1202. Dominantou obce je kostel sv. Václava. Svou polohou a přírodními podmínkami jsou Boršice předurčeny pro pěstování vinné révy a výrobu vína. Obec je vyhlášená "Koštem vína", který se koná každý rok na velikonoční neděli v sále kulturního domu a jsou zde vystavovány vzorky vín v počtu okolo jeden tisíc.Boršice patří k obcím, kde se lidé věnují podnikání. Na 200 lidí má živnostenské oprávnění na různé druhy činností. Působí zde osm větších firem, které zaměstnávají převážně místní občany. V obci se nachází zdravotní středisko, lékárna, pošta, obchody s širokým sortimentem, základní škola a mateřská školka. Vesnice má obecní vodovod a kanalizaci s čističkou odpadních vod a je plynofikována. Pod obecní úřad patří i matrika a stavební úřad. V plánu vedení obce je další výstavba rodinných domků a rozšíření tzv. podnikatelského areálu pro vznik dalších pracovních příležitostí pro místní občany. Boršice udržují bohaté lidové tradice. Folklorní soubor Pentla ve spolupráci s obecním úřadem a mládeží celé obce pořádá každou třetí neděli v měsíci říjnu Slovácké hody s právem. V kulturním domě se tradičně koná hodová zábava, na které hraje domácí dechová hudba Boršičanka. Z Boršic se dají podnikat pěší i cyklistické výlety do blízkých Chřibů, na Buchlov a Barborku nebo na zámek se zahradou v Buchlovicích. K rekreaci láká také nově zrekonstruované lázeňské a rekreační středisko na Smrďavce.Obec Boršice je stará jihomoravská obec. Vznikla koncem 11. století. První historická zmínka o obci je ve falsu listiny, kde král Přemysl potvrzuje založení velehradského kláštera. V listině se praví, že Boršice zakoupil Vladimír Jindřich od jistého rytíře Přibyslava. Od roku 1202 připadla obec velehradskému klášteru. Od roku 1850 je obec politicky začleněna do okresu Uherské Hradiště. První písemná zmínka o obci je z roku 1220. Dokumentem, v němž se o Boršicích mluví je listina olomouckého biskupa Roberta ze srpna roku 1220 určená velehradskému klášteru. Biskup v ní potvrzuje darování desátků ze všech vesnic a dalšího majetku, který klášter vlastní nebo bude v budoucnosti vlastnit. Mezi výslovně jmenovanými vesnicemi jsou uvedeny i Boršice. Význam Boršic byl už i před husitskými válkami potvrzen vznikem farnosti a kostela. Po přepadení Velehradu husity z Uherského Ostrohu 12. ledna 1421 byl jimi boršický kostel na zpáteční cestě vyloupen a vojsko zabilo i faráře, který se ukrýval ve vinohradech na "Hradové". Tento útok byl jen nepatrnou předzvěstí toho, co následovalo v 17. století za tureckých válek. Ves byla několikrát vypálena a zdevastované usedlosti bylo jen s těží udržovat. Vesnice byla postupně obnovena přílivem nových lidí, jejichž počet během jednoho století stoupl na 907 osob. Tak jako další obce na klášterním majetku byly i Boršice známy svým vinařstvím. Po správních reformách roku 1850 byly Boršice začleněny do politického a soudního okresu Uherské Hradiště.