Nacházíte se zde: Úvod » Ubytování » Česká republika » Krkonoše » Vrchlabí

Hledat

Vyplňte věk dětí

Filtrování výsledků

Typ objektu:



Obsazenost:

Vybavení objektu:
















Počet ložnic u chat a chalup:
Sport:
Koupání
Lyžování
Katalog ubytování:


Ubytování Vrchlabí


Vaše kritéria:
19 objektů
počet na stránce: řazení:
Chata Stráženka (CZ5307)

Vrchlabí - Strážné, Krkonoše


Sleva 10% na všechny termíny v průběhu července a srpna.
TIP
Naprosto výjimečné 9,9Podle 10 hodnocení
 
Max. kapacita: 6
Chata pro 6 osob
UKÁZAT CENU
Skvělé 8,9Podle 41 hodnocení
 
Max. kapacita: 57
Apartmán STUDIO
UKÁZAT CENU
Dvoulůžkový typu STANDARD
UKÁZAT CENU
Fantastické 9,1Podle 34 hodnocení
 
Max. kapacita: 49
Dvoulůžkový pokoj
UKÁZAT CENU
Trojlůžkový pokoj
UKÁZAT CENU
Fantastické 9,2Podle 30 hodnocení
 
Max. kapacita: 23
Jednolůžkový standart
UKÁZAT CENU
Dvoulůžkový standart
UKÁZAT CENU
Fantastické 9,2Podle 34 hodnocení
 
Max. kapacita: 53
Ekonomy pokoj
UKÁZAT CENU
Standart pokoj
UKÁZAT CENU
Dosud nehodnoceno
 
Max. kapacita: 32
Třílůžkový pokoj
UKÁZAT CENU
Apartmán se 2 ložnicemi
UKÁZAT CENU
Naprosto výjimečné 9,6Podle 8 hodnocení
 
Max. kapacita: 12
Chalupa pro 12 osob
UKÁZAT CENU
Naprosto výjimečné 9,8Podle 3 hodnocení
 
Max. kapacita: 6
Apartmán(y) pro 6 osob
UKÁZAT CENU
Chata CZ6917 (CZ6917)

Vrchlabí - Hořejší Vrchlabí, Krkonoše

Velmi dobré 8,5Podle 1 hodnocení
 
Max. kapacita: 32
8 l. apartmán s příslušenstvím
UKÁZAT CENU
Fantastické 9,5Podle 3 hodnocení
 
Max. kapacita: 12
6 l. apartmán s příslušenstvím
UKÁZAT CENU
zobrazeny objekty 1-10   dalšíposlední »

Informace o místě Vrchlabí

Vrchlabí

Historie města Vrchlabí je nedílně spjata s dějinami osidlování Krkonoš - nejvyššího českého pohoří. České (původně Werchlab, Wrchlab) i německé jméno (Hohenelbe asi z roku 1518) města souvisí s jeho polohou na horním toku Labe, nejstarší latinský název Albipolis s Labem a jeho latinským pojmenováním Albis (Bílé) právě tak. Pravděpodobně již před rokem 1300 vzniká na území našeho města první osada českého jména Wrchlab,doložená písemným pramenem r. 1359, a o něco později (r. 1365) německá ves Goswinsdorf, pojmenovaná podle svého zakladatele, lokátora Goswina, později zvaná Giesdorf. Snad již před rokem 1241 stávalo nedaleko Klášterské Lhoty tzv. vrchlabské proboštství s klášterem zvaným „cela Panny Marie“– pobočkou benediktinského kláštera v Opatovicích u Pardubic.Historicky nejvýznamnější postavou našeho města je bezesporu Kryštof Gendorf z Gendorfu, korutanský důlní odborník a královský rada. V roce 1533 kupuje Vrchlabí od Tetaura za 1750 kop českých grošů a zasluhuje se o povýšení vsi na město 6. října 1533. Od té doby se město honosí znakem a privilegiem dvou výročních trhů. Gendorf z Vrchlabí vytvořil bezesporu jedno z nejvýznamnějších center hutnictví železa, neproduktivnější v českých zemích. Za prací přišlo tehdy do Vrchlabí velké množství nových obyvatel. Spolu se zpracováváním železa se nejvýznamnějším řemeslným odvětvím stalo zpracování lnu. Vedle tradičních městských cechů vzniká ve městě roku 1590 i cech tkalcovský a začíná se rozvíjet přadláctví a tkaní lněných látek pro vzdálené trhy. Norimberský obchodní dům Bartholomea Viatise a Martina Pellera zprostředkovával odbyt vrchlabského plátna až do poloviny 18. století. Krkonošské plátěné výrobky se prodávaly v Itálii a Španělsku, vyvážely se do severní Afriky, Orientu a zámoří. Hrabě Pavel z Morzinu zařadil mezi robotní povinnosti sklizeň a zpracování lnu, který pěstoval na svých pozemcích. V roce 1675 přímou povinnost svých poddaných zrušil a nahradil ji peněžními platbami. Dva tkalcovské cechy odevzdávaly ročně do vrchnostenské pokladny více než polovinu příjmů. Na konci 17.století pracovalo na Vrchlabsku víc než 200 tkalců. Nedílnou součástí života města se od roku 1867 stala činnost rozličných spolků. Vedle Jilemnice považované za kolébku českého lyžařství můžeme i Vrchlabí směle označit za jedno z rodišť zimního sportu ve střední Evropě. Průkopníkem, organizátorem a mecenášem lyžařského sportu ve Vrchlabí a okolí byl Guido Rotter starší, továrník z Hořejšího Vrchlabí. V roce 1938 po mnichovské zradě se Vrchlabsko stalo součástí sudetské župy, tedy Velkoněmecké říše. Vrchlabský průmysl prodělal rychlou rekonstrukci a veškerá výroba se zaměřila na produkty válečného charakteru. Ve vrchlabských továrnách pracovali totálně nasazení Češi, zatímco většina německých mužů proti své vůli bojovala a hynula na bojištích druhé světové války. V mnoha pracovních táborech ve Vrchlabí žili ruští, francouzští a angličtí váleční zajatci, kteří na Vrchlabsku pracovali v průmyslu i zemědělství. V Hořejším Vrchlabí se nacházel ženský tábor pro Polky a Ukrajinky. Vysídlení německy mluvícího obyvatelstva po válce (1945-1946) znamenalo radikální změnu poměrů. Do Vrchlabí přišli noví lidé, staré tradice zanikly, mnoho majetku se rozkradlo a zničilo. Další rána dopadla na město s komunistických pučem v únoru 1948, přirozený vývoj se zastavil, talent, schopnosti a činorodost obyvatel města zůstaly v poměrech totalitního režimu nevyužity. Až s pádem totalitního režimu (1989) nastal rozkvět města, které se přirozeně stalo jednou z nejdůležitějších turistických křižovatek nového českého státu.