Ubytování Třinec

Město Třinec se nachází ve východní části Slezska, v malebném podhorském prostředí. Z města je výhled na horské panorama Slezských a Moravskoslezských Beskyd. Dominantní je vrch Javorový, který sahá do výše 1032 metrů nad mořem. Na tento vrchol se dá snadno vyjet sedačkovou lanovkou z Oldřichovic. Na vrcholu je turistická chata s ubytováním. V městské části Horní Líštná je mezinárodní hraniční přechod s Polskou republikou pro osobní dopravu. Pro příjezd do města můžete využít mezinárodní silnici E 75, která spojuje Třinec s Českým Těšínem (cca 15 km), kde je mezinárodní hraniční přechod do Polské republiky a na druhou stranu s hraničním přechodem do Slovenské republiky (cca 25 km) v Mostech u Jablunkova. Z mezinárodní silnice E 75 je odbočka na mezinárodní komunikaci E 462, která vede do Frýdku - Místku a dále ve směru na Nový Jičín, Olomouc a dálnici do Brna. Město je rovněž dostupné po železnici v rámci mezinárodního vlakového koridoru mezi Bohumínem a Žilinou s rychlíkovými spoji do celé České republiky. Třinec je výchozím městem pro turistiku do Moravskoslezských i Slezských Beskyd. První historická písemná zmínka pochází z roku 1444. Město Třinec je významným průmyslovým a společenským centrem regionu, na jehož území sídlí jeden z největších hutních podniků v České republice. Město má přibližně 38 600 obyvatel. Třinec, byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků. Založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit železárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těžba železné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí. Dále na sever, v Gutech (700 obyvatel), si můžete prohlédnout nejvýznamnější historickou památku na území Třince - dřevěný kostelík Božího těla. V presbytáři je možno najít portálek s letopočtem 1563. V lodi kostela je malovaná vyřezávaná kruchta z roku 1626 a zvonice přistavěná k lodi kostela pochází z roku 1781. Ve městě je možno navštívit muzeum Třineckých železáren a města Třince, malou uměleckou galerii, hvězdárnu, kino a nebo některou z knihoven. Dům kultury nabízí občanům širokou škálu kulturních, vzdělávacích a uměleckých programů a činností. Třinec je obklopen půvabnými horami Moravskoslezských a Slezských Beskyd s vrcholy Javorový, Ostrý, Čantoryjí, s nadmořskou výškou pohybující se kolem 1000 m - viz Mapa Třinecka. Na vrch Javorový vede z místní části Oldřichovice sedačková lanová dráha s celoročním provozem. Na vrcholu je turistická chata s ubytováním, lyžařský areál se sněhovým dělem a lyžařskými vleky, slalomovým svahem i se sjezdovkou pro méně zkušené. Jsou zde stráně vhodné pro paragliding a pro létání na rogalu. V blízkém okolí města jsou hluboká malebná údolí lákající pěší turisty, cyklisty na horských kolech a v zimě lyžaře na sjezdových i na běžeckých lyžích. V Třinci se hraje výborný extraligový hokej, velkou tradici má vzpírání, orientační běh dosáhl řady mezinárodních úspěchů, fotbalisté hrají II. ligu, kvalitní úroveň má i řeckořímský zápas, kulturistika, bikros a silniční cyklistika. Sportovní areál na Lesní ulici má zimní stadion, letní koupaliště, minigolf, tenisové kurty, sportovní halu, krytý bazén, sauny, fotbalový a atletický stadion, škvárové hřiště, travnaté tréninkové hřiště a bikrosovou dráhu. Další fotbalová hřiště (travnaté i škvárové) jsou na Borku, kde je i někdejší dělnická kolonie se zachovalou původní zástavbou. Na Bezručově ulici je k dispozici házenkářské hřiště. Kvalitní ubytování a stravování poskytují hotely, rekreační střediska a penziony ve městě a okolí. Město má rozsáhlý lesopark, který je vhodný pro procházky a jogging.