Ubytování Slavkov u Brna

Naše město vstoupilo do světové historie díky vítězství francouzského císaře Napoleona 1. Bonaparta v grandiózní bitvě tří panovníků svedené dne 2.12.1805 v polích západně od Slavkova. Ve svém rozkaze, který Napoleon citoval následující den z tohoto zámeckého balkónu gardovým jednotkám, označil za místo krvavého střetnutí Austerlitz, což byl tehdejší název Slavkova. Jak tedy tento název vznikl a co má společného s dnešním jménem města?Pravděpodobný základ pro pojmenování Austerlitz se jeví v latinském tvaru "Nova sedes", což značí Nové sídlo. Historikové se domnívají, že vznikl před koncem 12. století, kdy se území dostalo do držení řádu Německých rytířů. Chybným přepisem do češtiny, němčiny a latiny měnil se původní tvar na Novosedeliz (1237), dále Nausedlicz (1322), Neusserlicz (1343), Nausterlitz (1460) a Austerlitz (1611). Posledně vzniklý název se objevuje až do roku 1918 a následně ještě v době německé okupace. Jméno Slavkov se poprvé připomíná v roce 1361 a pak až 1475. Název je odovozen od osobního jména Bohuslav, lidově Slávek. Vztahuje se pravděpodobně na nějaký blízký dvůr patřící stejnojmenné osobě. Z něj se buď z důvodu zániku či začleněním do struktury města přenesl i název Slavkov, takže se v 17. a 18. století vyskytují na zdejším aglomeraci obě jména vedle sebe. Pro rozlišení našeho Slavkova od ostatních Slavkovů v Českých zemích byl přidán po roce 1918 dovětek u Brna.Slavkovský zámecký park o rozloze 15 hektarů je cenným urbanistickým i přírodním prvkem města. Jeho vznik se váže již k existujícímu renesančnímu sídlu pánů z Kounic, které nahradilo původní gotickou komendu ve druhé polovině 16. století. Renesanční zahrada byla původně pouze při západní straně zámku, asi v šíři dnešního středního zámeckého traktu a vstup na ní byl mostem přes příkop. Na sever i jih se svažovala, což doložil i provedený archeologický výzkum.Nové založení parku se datuje do výstavby rodového barokního sídla za Dominika Ondřeje Kounice. Probíhalo ve více etapách, z nichž každá zanechala v parkové úpravě svoji stopu. První etapa doplnila r. 1700 renesanční květinový parter kašnou D. Williama a kasinem (oranžérií) s výzdobou italského freskaře Andrea Lanzaniho, provedenou na motivy příběhů Psýché (alegorie lidské duše). Na ztvárnění parkové úpravy se podíleli holandští zahradníci, kteří do Slavkova dovezli ze své vlasti semena a cibule okrasných rostlin. Úmrtím prvního stavebníka zámku roku 1705 se budovatelské aktivity pozastavují, i když udržování parku je stále věnována vysoká pozornost, jak o tom svědčí přítomnost francouzského architekta Carbonniera roku 1714.