Ubytování Poniklá

Vítejte v jedné z nejstarších obcí západních Krkonoš. Návštěvník našich nejvyšších hor ji nemůže přehlédnout, projíždí-li horskou krajinou z Jilemnice do Rokytnice nad Jizerou. Část obce se rozkládá v údolířeky Jizery (390 m n.m.), poslední obydlí najdete v 700 m n.m. Tato malebná podhorská vesnice s 1200 obyvateli získala jméno podle menšího potoka, který se místy zcela ztrácí a opět se objevuje na jiném místě -"poniká". Příčinou tohoto úkazu jsou krasové útvary, které byly objeveny na přelomu století při těžbě kamene na výstavbu železniční tratě. První dochované záznamy o "Ponyklé" jsou z roku 1354, další z roku 1360 uvádějí název "Ponikli". Základem existence zdejších obyvatel bývalo hlavně hospodaření na horských kamenitých políčkách. Již v 16. století patřila Poniklá k významným vývozcům plátna, a to podle ungeltních register z roku 1697. Podruzi pracovali v té době na lánových statcích, zpracovávali len, tkali plátna. Ve druhé polovině 19. století končí období domácího tkalcovství a nastupuje tovární velkovýroba. Také v Poniklé zahajuje v roce 1896 provoz přádelna, která se až do svého uzavření v roce 1996 stala největším závodem v obci. V historii vesnice je však i údobí, kdy se vesničané živili dolováním železné rudy a tuhy. Proto se do znaku obce dostal homický rumpál s okovem. Velkou tradici má v Poniklé výroba skleněných vánočních ozdob. Dodnes se zde foukají skleněné perle různých tvarů a velikostí. Půvab obce vynikne především při pohledu z kopců, které obklopují Poniklou ze všech stran. V době vegetace tone v zeleni košatých stromů. Některé z nich pamatují dobu našich předků v minulých stoletích, mnohé se pyšní mohutnými korunami. Nejznámější je prastará lípa u statku Tomášových s obvodem kmene 665 cm, krásný je i památný dub ve středu obce nebo veliký kaštan nedaleko kostela. Vzhledem k podhorské oblasti je rovněž zajímavý častý výskyt exotických dřevin. To vše je výrazem úcty minulých generací k přírodě, která je zde samozřejmou součastí životního stylu i v současnosti. Nejvýznamnější památkou v obci je barokní kostel sv.Jakuba Většího, který byl vysvěcen roku 1682. Je jedním z nejstarších kostelů v okolí. Před sto lety byla v kostele provedena nová malba malířem Nejedlým z Nového Bydžova. Její původní krása byla obnovena v roce 1996 restaurátorskou školou z Litomyšle. Lidové baroko můžeme obdivovat i naproti kostelu, kde stojí umělecky velmi hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého, vytvořená neznámým venkovským sochařem. Při procházce obcí objevíme rázovité horské chalupy. Zachovaly se na několika místech s roubenou obytnou částí a kamenitým chlévem. Bohatou výzdobu můžeme nalézt také na obložení oken a dveří. Nejzajímavější je tzv. Krejčův statek. Tato jedna z největších hospodářských usedlostí z roku 1833 má patrovou komoru s bohatě vyřezávanou lomenicí a pavláčkou. Hlavní lomenice tzv. lomnického typu na čelní straně je jednou z posledních v Podkrkonoší. K přírodním zajímavostem patří podzemní krasový útvar s dosavadní délkou chodeb 250 m a s jeskyní, v níž najdeme krápníkovou výzdobu a jezírko velké asi 25 m2. Jeskyně je registrovaným zimovištěm netopýrů. Veřejnosti není přístupná. Své obdivovatele určitě najdou přírodní zákoutí u řeky Jizery. V řečišti se setkáváte s fylitovými peřejemi, se zaklesnutým meandrem, tvarově zřejmě nejdokonalejším v Krkonoších, a s mnoha romantickými místy. Na březích se bohatě vyskytuje konvalinka a česnek medvědí. Na své si zde přijdou i rybáři. V Poniklé můžete potkat i samotného Krakonoše. Má zde svou Krakonošovu stranu, která ctí a obnovuje tradice českého venkova. Ty nejmenší učí jak se chovat v přírodě, poznávat rostliny a živočichy, rozeznávat chráněné druhy , zkrátka lásce ke kraji, ve kterém žijí.