Nacházíte se zde: Úvod » Ubytování » Česká republika » Pálava » Pasohlávky

Hledat

Vyplňte věk dětí

Filtrování výsledků

Typ objektu:

Vybavení objektu:





Sport:
Koupání
Lyžování

Ubytování Pasohlávky


Vaše kritéria:
1 objektů
počet na stránce: řazení:
 
Max. kapacita: 84
Dvoulůžkový - Komfort - Hlavní budova
UKÁZAT CENU
Dvoulůžkový - Komfort - Vilky
UKÁZAT CENU
zobrazeny objekty 1-1   

Informace o místě Pasohlávky

Pasohlávky

Po vzniku nové politické správy rakouské monarchie v roce 1850 se Pasohlávky staly součástí soudního a politického okresu. Mikulov, v jehož správě zůstaly až do vzniku okresu Břeclav v roce 1960. S tímto politickým začleněním prožila ves i okupaci německou armádou 8. října 1938 a konec války 7. května 1945. Vesnici zasáhly správní změny v souvislosti s výstavbou novomlýnských jezer. V důsledku připravované fyzické likvidace obce Mušov byl v roce 1976 v Pasohlávkách vytvořen společný Místní národní výbor obou obcí, který byl zrušen k 1. lednu 1980 po zániku Mušova. Právě do Pasohlávek (a také do Pohořelic) se přestěhovala část mušovských občanů. Obec ve starých písemných pramenech jmenovaná Uherčice na Bílém břehu (odtud odvozen i pozdější německý název Weisstätten), patřila v roce 1276 dolnokounickému klášteru, který ji tehdy získal od staroboleslavské kapituly. Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve východní části rozšiřovala v náves, na níž stávala kaple. Někdy za válek 15. století zpustla a v první polovině 16. století byla znuvu osídlena nově příchozím charvátským obyvatelstvem (v soudobých pramenech je uváděna jako "Auerčice jinak Charváty"). V roce 1574 zde bylo 33 usedlíků a jeden obecní grunt. Po Bílé hoře ves propadla konfiskace a získal ji kardinál František z Ditrichštejna, který ji natrvalo připojil k vlasatickému statku, jenž příslušel k panství dolnokounickému. Za třicetileté války byla ves velmi zplundrována a patřila k nejzničenějším vsím celého břeclavského okresu. Z původních 43 osedlých válku přežilo jen 9 tj. 21 % předválečného počtu. Obnova vsi však probíhala velmi rychle a na počátku 18. století zde bylo už 48 osedlých. Při sčítání lidu v roce 1763 žilo v Pasohlávkách dokonce 80 rodin selských a 26 podružských s celkem 397 obyvateli. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930, kdy tu bydlelo 1 021 osob. Při posledním sčítání obyvatelstva v roce 1991 bylo v Pasohlávkách napočteno 672 obyvatel ve 172 trvale obydlených domech. Před válkou žilo v Pasohlávkách převážné německé obyvatelstvo (93,6 %), které patřilo k nacionálně nejuvědomělejším v celém tehdejším mikulovském okrese. Proto bylo po válce odsunuto a jeho majetek byl konfiskován. Této konfiskaci propadlo z 1 594 ha půdy plných 1 549,3 ha a z 242 popisných čísel 230 domů. Přestože byla obec dobyta až na samém konci války a patřila k posledním okupovaným místům na Mikulovsku, tvrdě se o ni bojovalo a při bojích bylo zničeno 162 domů zcela a dalších 72 bylo těžce poškozeno. Proto přišlo v průběhu druhé půle roku 1945 a v roce 1946 do Pasohlávek jen 37 rodin. I přes dosídlení tedy počet obyvatel silně poklesl. V roce 1950 žilo v obci pouze 282 osob, tj. 27,6 % předválečného počtu. Charakter krajiny je nížinný, v oblasti směrem k Pálavským vrchům přechází v pahorkatinu. Zájmové území spadá do povodí řeky Dyje, která v sousedství řešeného území prochází soustavou Novomlýnských nádrží. Oblast je nejteplejší částí České republiky s dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou a suchou zimou. Část řešeného území je v současnosti využívána pro krátkodobou rekreaci. Vodní plochy včetně Velké a Malé laguny lemují pláže v přibližně 50 m širokém pásu, na které navazují plochy pro kempování, ubytování, sezónní služby a sport.