Nacházíte se zde: Úvod » Ubytování » Česká republika » Českomoravská Vysočina » Panenská Rozsíčka

Hledat

Vyplňte věk dětí

Filtrování výsledků

Typ objektu:

Obsazenost:

Vybavení objektu:




Počet ložnic u chat a chalup:
Sport:
Koupání
Lyžování
Katalog ubytování:

Ubytování Panenská Rozsíčka


Vaše kritéria:
1 objektů
počet na stránce: řazení:
Nízký počet hodnocení
 
Max. kapacita: 10
Chalupa pro 10 osob
UKÁZAT CENU
zobrazeny objekty 1-1   

Informace o místě Panenská Rozsíčka

Panenská Rozsíčka

Panenská Rozsíčka je vzdálena 5 km jihovýchodně od Třeště. Zdrobnělé jméno Rozsíčka pochází z rozseče, což značí místo osídlené po vysekání lesa. Jméno obce tedy naznačuje, že zakladatelé obce, jimž se při kolonizaci hraničního hvozdu zalíbila malá kotlina orientovaná k jihu, vymýtili starý hvozd a na jeho místě založili osadu. Přívlastek "Panenská" byl přidán ke jménu Rozsíčka tehdy, když část obce se stala majetkem jeptišek - "panen" - kláštera v Nové Říši. V historických pramenech je ve 14. století uváděn v obci svobodný dvůr, v jehož držení se střídali různí majitelé. První zmínka o Rozsíčce pochází z roku 1351, kdy její majitel Tomáš Věrdunk z Myslové přenechal obec Marešovi z Ustrašína, purkrabímu na Roštejně.Na pokraji obce Panenská Rozsíčka v osamělé chalupě žil chalupník se svým synem. Žena mu před časem umřela, bída s nouzí si v chalupě podávaly ruce. Chalupníkovo malé políčko nedávalo dost obživy, a tak oba, otec i syn, žili velmi bídně. Chalupa se zvolna rozpadávala, nikdo nedbal o čistotu a pořádek. Chalupník zatrpkl, zlobil se na sebe a na svou neschopnost a svou zlobu si vyléval na synkovi. Ten rostl v hádkách a nepohodě a čím byl větší, tím víc nenáviděl svého otce. Vyčítal mu, že se neumí postarat o lepší a bezstarostnější život. Oba se často hádávali, a když syn vyrostl, dokonce se prali. Nic se synek nehanbil svého otce uhodit. Žádnou úctu k němu necítil.Jednou se spolu střetli na půdě u komína. Syn si tam přišel pro poslední zbytek obilí a otec mu v tom chtěl zabránit. Byl však už starý, syn měl mnohem více síly, a tak se stalo, že otce prudce odhodil na hranu u komína. Ten padl na zem mrtev.Uběhlo několik let, chalupu koupili jiní lidé, kteří se přistěhovali ze Studnic a celou příhodu neznali. Nevěděli, že v chalupě došlo k vraždě. Nějaký čas se nic nedělo. Když se jim však narodilo dítě, bývala matka často v noci vzhůru, aby dítě nakojila a převinula. Tu se jednou stalo, že byla vzhůru právě o půlnoci. V okně se objevilo světlo tak jasné, jako by byl slunný den. Matka strnula a hleděla za světlem, které od okna postupovalo směrem vzhůru na půdu ke komínu. Hrůzou se nemohla ani pohnout. Když ráno vše svému muži vyprávěla, nechtěl jí věřit a odbyl to mávnutím ruky. Ale ona nepřestala na událost myslit a v noci byla opět vzhůru, aby viděla, že se jí to nezdálo. Celá věc se opakovala každou noc. Matka zcela vyděšená nečekala, až se stane ještě něco hroznějšího. Vzala dítě a utekla s ním zpět do Studnic, ke svým rodičům. Teprve když dal její muž celou chalupu vykropit farářem svěcenou vodou a světlo se už opravdu v noci neobjevovalo, se vrátila domů.