Ubytování Malá Skála

Ač se to zdá neuvěřitelné, Malá Skála existuje v dnešní podobě teprve od roku 1953, kdy došlo ke sloučení deseti původních obcí Bobova, Křížků, Labe, Malé Skály, Mukařova, Sněhova, Vranového I a II, Záborčí a Želče v obec jedinou. Vlastní Malá Skála, ležící na pravém břehu Jizery při cestě ke Sněhovu, to bylo panství, zámek, pivovar a velkostatek. Až v roce 1857 se objevil nápis Malá Skála - Vranové. Ani název Malá Skála tu není od nepaměti. Pochází ze 17. století, kdy se panství zmocnil frýdlantský vévoda Albrecht z Vladštejna. Ale pěkně po pořádku... První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku 1422, avšak její jižní část vznikla jako samostatná ves Vranové již koncem 14. století, kdy spolu s okolními osadami náležely k dominikánskému klášteru v Turnově. Podle ní se jmenuje také skalní hrad Vranov, často nazývaný též Skály nad Jizerou, který vyrostl na pískovcovém útesu nad pravým břehem řeky okolo roku 1425.TuristikaStrmý výstup po červené turistické značce, vinoucí se četnými serpentinami až k rozcestí U Pánova pole (2 km), nás přivede na 5 km dlouhý žlutě značený okruh skalními městy. Ten červená značka ještě dvakrát protne, takže ji lze použít jako nejpřímější cestu do Besedic (1 km) nebo zpět na Malou Skálu. My se však vydáme vpravo do skalního města Chléviště (1,5 km). Název vznikl podle toho, že sem za dob válečných nájezdů vesničané ukrývali svůj dobytek, aby jej ochránili před procházejícími vojsky. První zastávkou je Kinského vyhlídka. Cestou k další vyhlídce Kde domov můj si povšimněte skalního útvaru nazvaného Želva, Lední medvěd a Hroch. Za jeskyní Matěje Krocínovského se ocitnete u Hořákovy a Husníkovy vyhlídky, které patří k nejkrásnějším na Maloskalsku. Je z nich neopakovatelný výhled do údolí Jizery, na Vranovský hřeben, Kopaninu, Ještěd, Ralsko, Velký a Malý Bezděz či Drábské světničky. Byly pojmenovány po Františku Hořákovi, řídícím učiteli z Louček, a ing. Antonínu Husníkovi, řediteli továrny Aero v Praze - Vysočanech, který daroval ocel na zhotovení kovového zábradlí. Úsek uzavírá sluj Václava Sádovského a skupinka skal Ve Vrátkách. Druhé skalní město Kalich (1,5 km) začíná vyhlídkou Českých bratří a stejnojmenným oltářem mezi mohutnými pískovcovými stěnami. Modlitebna sloužila k tajným bohoslužbám českých bratří v období protireformace. Z rozcestí odbočuje zelená spojka na hrad Zbirohy (1,5 km). Stezka pak pokračuje bludišti Hrubým a Malým Kostelem k vyhlídce Vysoká skála, odkud je pěkný pohled na Hamštejnský hřeben (610 m n. m.) a nejvyšší horu Českého ráje - Kozákov (744 m n. m.). Od bývalé chaty U Kalicha je to jen skok do Besedic, kde je k dispozici občerstvení u parkoviště. Z Besedic lze pokračovat také po zelené do sedla nad Suchými skalami (1,5 km), po jejichž severním úpatí vás dál povede modrá značka přes Prosíčka zpět do Malé Skály (4 km). Jinou variantou je Zlatá stezka Českého ráje přes Koberovy na Kozákov (7,5 km). Vrch Sokol (562 m n. m.) nese název české tělovýchovné organizace. Poblíž se vypínají dvě osamělé skalní věže - menší Hodánka a Tyršova skála s reliéfem zakladatele Sokola. Na vrcholu je upravená vyhlídková plošina. Po značené odbočce dorazíte na čedičovou skalku, které se říká Masarykova vyhlídka. Naskytne se vám úžasný pohled na Suché skály, Černou studnici a při dobré viditelnosti i hřbety západních Krkonoš. Po návratu na Sokol sejdete bukovým lesem kolem televizního vysílače opět na rozcestí U Pánova pole (2 km), kde okružní trasa končí.