Hotel-Apartments Benešova 6

V Hotel-Apartments se můžete ubytovat ve dvoulůžkových pokojích a čtyřlůžkových apartmánech. Některé pokoje mají i balkón. Nenabízíme pouhé ubytování, ale skutečné bydlení. V moderně a komfortně vybavených apartmánech snadno zapomenete, že jste v hotelu.
Památky Kutné Hory Katedrála svaté Barbory Stavba chrámu svaté Barbory započala roku 1388, podle některých pramenů měla tato stavba mít dvojnásobné rozměry, než má současný chrám. Stavba probíhala v několika etapách. V roce 1626 byl předán jezuitům, kteří provedli jeho úpravy do barokní podoby. Stavba zůstala nedokončena po dlouhých tři sta let, až v roce 1884 bylo na základě popudu místního archeologického spolku Vocel rozhodnuto o její dostavbě, která skončila roku 1905.   Jezuitská kolej + zahrady Jezuité přišli do Kutné Hory v roce 1626. Jezuitský řád se v té době zaměřil na výchovu dětí a mládeže. Proto byla u kostelu svaté Barbory, který jim v té době patřil, vybudována v letech 1667-1700 stavba barokní koleje. Před budovou koleje byla uměle vytvořena terasa, která byla počátkem 18. století vyzdobena po vzoru galerie soch na Karlově mostě v Praze galerií soch světců. Sochy vytvořil jezuitský sochař František Baugut. Kostel svatého Jakuba Arciděkanský chrám svatého Jakuba je reprezentační gotický městský kostel. Stavba chrámu započala roku 1330 a probíhala až do roku 1420. Vybudovaná věž je vysoká 86 m a podle ní se chrám také někdy nazývá Vysoký. Inventář chrámu sv. Jakuba obsahuje významná gotická, renesanční i barokní díla. Arciděkanství také nazývané jako Vysokostelecká škola, bylo postaveno v letech 1594-1659 za vydatného finančního přispění Zikmunda Kozla z Riezentalu. původně postavený jako samostatný opevněný objekt, plnil pravděpodobně úlohu strážní tvrze nad údolím říčky Vrchlice. První písemné zmínky o této tvrzi a jejím majiteli, Hermanu de Castro, pocházejí z r. 1312. Od poloviny 20. stol. je budova Hrádku sídlem kutnohorského muzea (Českého muzea stříbra), pokračovatele a právního nástupce muzejního a archeologického spolku Vocel (založeného v roce 1877). Ve sbírce muzea jsou uloženy rozsáhlé sbírkové soubory uměleckořemeslné, výtvarné, etnografické, ale především numismatické, geologické a unikátní exponáty z oboru hornictví, hutnictví a mincovnictví. Součástí muzea je i zachovalá středověká štola s ukázkami hornických činností ve středověku. Kamenná kašna Tento kamenný hranol nazývaný Kamenná kašna je citlivě umístěn do prostoru dnešního Rejskova náměstí a patří mezi skvosty pozdně gotické architektury a je i významnou památkou technického charakteru. Spolu s celou městskou památkovou rezervací je zařazen na český seznam památek Světového dědictví UNESCO.   Kamenný dům Historie domu spadá ještě do doby před husitskými válkami. Z této doby se dodnes dochovaly rozsáhlé sklepy a původní je i stavební dispozice domu. Po ukončení husitských válek patřil dům stojící na tehdejším Masném trhu bohatým řezníkům. Do dnešní podoby jej pro kutnohorského patricie a důlního podnikatele Prokopa Kroupu v roce 1489 přestavěl stavitel Mistr Brikcí z Vratislavi (Briccius Gauske). Tento stavitel byl zároveň výborný kameník a sochař a své znalosti zde bohatě uplatnil. Na průčelí domu vytvořil bohatě plasticky prolamované ornamenty a hluboké reliéfy. Honosná výzdoba oslavuje Kroupovo povýšení do šlechtického stavu a zároveň symbolicky upozorňuje na poslední věci člověka.   Kaple Božího těla Nenápadný objekt v těsné blízkosti katedrály sv. Barbory připomíná dobu těsně před zahájením stavby katedrály. Tehdy založilo Bratrstvo Božího těla hřbitovní kapli s kostnicí inspirovanou proslulou kostnicí v Sedlci. Na ostrohu nad říčkou Vrchlicí vznikl tak objekt s nádherným halovým prostorem vrcholně gotického slohu. Klášter řádu sv. Voršily První skupina Voršilek přišla do Kutné Hory v r. 1712, začala okamžitě budovat školu pro dívky a hledat vhodné místo pro novostavbu kláštera. Jednání s kutnohorským magistrátem se protáhlo a teprve po dvaceti letech mohla stavba podle plánů nejvýznamnějšího architekta své doby Kiliána I. Dientzenhofera skutečně začít; podařilo se postavit pouze tři křídla. Kostel, vyrostl až na počátku 20. století a vyprojektoval ho B. Ohmann.   Kostel P. Marie na Náměti Ke vzniku tohoto kostela se váže jedna z nejpůvabnějších místních pověstí, podle které v sousedství býval rudní trh a od nepaměti zde rudokupci vykupovali od těžařů stříbrnou rudu. Kousky rudy spadlé na zem byly nametány, schraňovány a z takto získaného stříbra zaplacena stavba kostela.   Kostel sv. Jana Nepomuckého Budova tohoto kostela je v mnohém netypická pro to, co návštěvník Kutné Hory čeká od zdejší architektury. Projekt zpracoval F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou pak nepomáhal nikdo méně slavný než K. I. Dientzenhofer.   Sedlecký klášter Sedlecký klášter náležel na přelomu 13. a 14. století k nejvýznamnějším církevním ústavům v Čechách. Konventní kostel Nanebevzetí P. Marie byl vystavěn v letech 1282-1320 jako stavba katedrální s ochozem a věncem kaplí. Šlo o monumentální založení přesahující vše, co v té době v kostelním stavitelství v Čechách existovalo. 21. dubna 1421 klášter a spolu s ním i katedrála podlehl útoku husitských vojsk a vyhořel. Umělecky se zde uplatnil především vynikající stavitel českého baroka Jan Blažej Santini (1677-1733). Objevný styl, který uplatnil především v katedrále (tzv. barokní gotika), nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy v pozoruhodné jednotě. Klášter je zařazen na český seznam památek Světového dědictví UNESCO.   Morový sloup Skvost kutnohorského baroka, dílo jezuitského sochaře Bauguta, vznikal mezi lety – jako reakce na morovou epidemii, při níž v roce zahynulo více než tisíc lidí. Na vrcholu sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty. Jak bývá v Kutné Hoře obvyklé, i na morovém sloupu se objevují pracovní motivy, tentokrát v podobě plastik havířů.   Ruthardka Romantická ulička táhnoucí se podél bývalých hradeb města. Byla pojmenována podle význačného měšťanského rodu Ruthardů. Starobylá ulička lidově nazývaná „Ruthardka“ spojující Hrádek, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr.   Sankturinovský dům Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí, pamatuje nejdávnější počátky města. Dnes slouží jako kulturní a společenské centrum; v přízemí se nachází informační středisko, kde turisté dostanou všechny potřebné informace o městě, ubytovacích a programových nabídkách. V prvním podlaží se nalézá kongresové centrum, ve druhém pak Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory navazující prezentacemi současného výtvarného umění na svůj regionální výstavní program ve Vlašském dvoře. Zbylé prostory domu využívá Informační centrum a Muzeum alchymie.   Vlašský dvůr Z původního Vlašského dvora se zachovala částečně dispozice, prostory tzv. mince, Vysokého domu a kaple, která dostala secesní dekoraci od F a M. Urbanových. Novogotický Vlašský dvůr patří k nejvýznamnějším kutnohorským památkám.   Kostnice Její založení je svázáno s příběhem opata Heidenreicha, který se ve 13. století vypravil do Jeruzaléma, odkud si přivezl hrst posvátné půdy. Při slavnostním obřadu ji rozházel po místním hřbitově a proměnil ho tak v místo naplněné zázrakem. K místním nebožtíkům později přibylo 30 tisíc obětí moru a za husitských válek spousta husitů. Kosti byly k výzdobě použity už v 16. století, ale definitivní podobu jí dal až barokní architekt Jan Blažej Santini. Poslední úpravy kostnice provedl v 19. století řezbář František Rint.