Ubytování Kašava

Kašava nebyla hned od počátku Kašavou. Trvalo totiž nějakou dobu než se přestalo rozumět názvu, jímž byla obdařena při svém vzniku. Protože původní znění Kašova (ves, lhota) činilo jisté potíže při rychlejší mluvě, došlo během necelých dvou století k tomu, že samohláska o ve střední slabice se připodobnila snažšímu i líbivějšímu a v obou ostatních slabikách. Kdy se tak stalo, nedovedeme povědět. Víme jen, že tato proměna byla skutkem už roku 1446.Pro nedostatek písemných zpráv nedovedeme bezpečně určit dobu vzniku kašavské obce. První zmínky se objevují až z let 1332 -1334 v souvislosti existence lukovského hradu. Nepřímým dokladem o existenci Kašavy je skutečnost, že v období po r. 1371 slyšíme již o několika osadách, zřízených v blízkém sousedství (Vlčková, Držková, Štípa atd.) Typickým znakem osad jako byla Kašava byla svobodná a dědičná fojtství. Fojti dbali o pořádek a střežili vrchnostenské zájmy. Listinou z 20. prosince 1440 udělil Lacek ze Šternberka kašavské fojtství blíže neznámému Janovi a jeho manželce Dorotě s lánem, vařecí krčmou, s mlýnem, s honem na zajíce a koroptve s podmínkou, že budou odvádět na každé vánoce do pánské kuchyně dva zajíce a deset koroptví.Vznik nových osad si vyžádal i novou úpravu duchovní správy. Pro ústřední svou polohu na soutoku Dřevnice s potokem Vlčkovským, byla Kašava jedinečně vhodná a stala se střediskem nového farního obvodu. O kašavském kostele máme zmínku až v r. 1480, který byl zasvěcen sv. Kateřině, oblíbené za Karla IV (proto se pro něj Šternberkové, sídlící na Lukově, rozhodli). Kašavský kostel byl i pro okolní osady - Držkovou, Vlčkovou, Podkop. Lhotu a Janou - později Janůvky. O zřízení kostela v Kašavě rozhodly i důvody hospodářské. Kašava měla v té době 4 poddanské mlýny, které zpracovávaly domácí i okolní produkci.