Ubytování Jakubov u Moravských Budějovic

Obec Jakubov je doložena poprvé jako dominium na donační listině Wolframa Schenka z poloviny 13. století, lokované na okraji středověké moravskobudějovické sídelní komory při tzv. Haberské stezce. Vznik této osady může souviset s pravděpodobnými pokusy o těžbu stříbra v jejím okolí, čemuž může nasvědčovat rovněž zasvěcení pozdně románského kostela sv. Jakubovi Většímu (též "Staršímu").Již na počátku 14. století se Jakubov stává majetkem větve Pernštejnů, kteří se píší "z Jakubova". Nejpozději od poloviny století sídlí na místním fortifikovaném sídle, pravděpodobně hradu. V následujících staletích se zdejší majitelé často střídali, což však evidentně neznamenalo úpadek. Z významnějších pánů stojí za zmínku rod utrakvisticky smýšlejících Krajířů z Krajku; zřejmě za jejich panování došlo k povýšení Jakubova na městečko. Zatímco "bouřlivé" 15. století plné válek občanských (husitství) i česko-uherských přežila obec relativně dobře (ale zřejmě zanikl zdejší hrad), o dvě staletí později byla situace daleko horší. Třicetiletá válka spojená s dlouhodobým strádáním, rabováním prostupujících vojsk a úbytkem obyvatelstva, se tu podepsala zcela zřetelně: asi 1/3 gruntů (údaje se různí) zpustla, polorozbořený kostel byl uzavřen a fara opuštěna. Z prosperujícího městečka se stává zchátralá víska. Určitý rozvoj přineslo až 19. století, kdy obec získala samosprávu a postavila zde školu. Koncem století tady, podobně jako ve většině obcí okolních, vzniká také organizace místních hasičů. Tento do jisté míry prestižní spolek formuje místní život a předznamenává bohatou prvorepublikovou spolkovou činnost.V této oblasti zajisté vynikla všestranná osobnost zdejšího řídícího učitele Štěpána Koudely, který se tu ve 30. letech 20. století angažoval v kulturně-společenském životě (divadelnictví, osvěta, spolky atd.)Se "zlatou érou" 30. let poněkud kontrastuje nešťastné poválečné období budování nenávisti, jejíž kola se roztočila zejména pod "zaklínadlem" socializace vesnice, zřetelně a dalekosáhle paralyzující zdejší přirozeně se rozvíjející i kultivované sociální prostředí.Přestože Jakubov již mnohokrát ve své historii změnil svou tvář a do dnešních časů se zde na první pohled mnoho pamětihodností nezachovalo, můžeme tu přece jen při podrobnější prohlídce objevit něco z dob minulých.Především je to pozdně románský kostel svatého Jakuba Většího (též řečeného "Staršího"), který stojí na návrší východně za vsí. Na věži pak visí historicky cenný zvon z roku 1474, nesoucí nápis (v doslovném přepisu): "YN TEM NAMEN GOTS VNT MARIA IVNKT-FRAVN VNT SANT JAKOB". Tento zvon je zařazen mezi kulturní památky.Také v nejbližším okolí Jakubova můžeme nalézt několik míst, která stojí za povšimnutí. Zhruba na východ od kostela můžeme spatřit zalesněný vrch, zvaný Lukovská hora. Kdysi se tomuto místu říkalo Křížová hora. V 17. století zde hrabě Schaumburk nechal postavit kapli sv. Antonína Paduánského. Při kapli býval vždy poustevník, jak zmiňují mnohé historické prameny i legendy. Kaple je dokonce zachycena v pozadí na obrazu zámku v nedalekých Bohušicích.Severovýchodně od Jakubova leží dva rybníky: Vidlák a Oráč. Oráč byl založen až koncem 20. století, zatímco Vidlák patřil ke čtyřem rybníkům, které náležely již ve středověku k městečku Jakubov.V letech 1928 - 1938 působil v Jakubově jako řídící učitel zdejší obecné školy Štěpán Koudela. Právě on přišel s iniciativou, na jejímž konci stála v roce 1931 "Plovárna Národní jednoty" u rybníku Vidlák, později známá jako Jakubovská riviéra. Rozsáhle upravená východní hráz rybníka, kabiny, pavilony, bufet, hřiště, taneční parket, kuželna... Výčet všeho, co řídící Koudela společně s učitelem Mílou Cinkem, Františkem Buchalem a dalšími vybudovali, by byl velmi dlouhý. Skutečností je, že se Jakubovská riviéra stala vyhlášeným rekreačním centrem v širokém okolí v době, kdy ještě neexistovala nedaleká Vranovská přehrada. Pořádaly se zde mj. plavecké kurzy, různé soutěže, hrálo se zde i divadlo. K poslechu o nedělích hrávala hudba.