Ubytování Červený Kostelec

Červený Kostelec leží v malebném východním podhůří Krkonoš uprostřed regionu Náchodsko - Trutnovsko a počet jeho obyvatel se v posledních letech ustálil na osmi a půl tisíci. Území města se rozkládá v členitém podhorském terénu na jihozápadních svazích Jestřebích hor v nadmořské výšce cca 400 metrů a je přirozeným východiskem do jednoho z nejkrásnějších krajů České republiky, kraje kopců, lesů, říčních údolí, rybníků a širokých výhledů na hraniční horstva Krkonoše, Orlické hory, Stolové hory a Adršpach. Protože Červený Kostelec leží uprostřed malebné krajiny, lze do všech světových stran podnikat zajímavé výlety, které uspokojí i nárečné cykloturisty a tuláky. Jsou to výlety po různých okruzích s návratem zpět do města, které jsem nazval Červenokostelecká kopretina. Ostatně těchto nádherných květů se na okolních lukách na počátku léta každoročně rozvinou statisíce. Na těchto stránkách jich však postupně můžeme rozvinout pouze desítky v podobě tipů na výlety.Krajina je také protkána značenými cyklotrasami. Městem přímo prochází dvě cyklotrasy, další dvě jdou okrajovými části, desítky jich jsou v okolí. Postupně se jimi také svezeme.V zimě si v nejbližším okolí Červeného Kostelce užijí hlavně běžkaři. Je-li dostatečná podkladová vrstva sněhu a navrchu trochu prašanu, je možné kdekoliv jen kousek od náměstí připnout lyže a vydat se kterýmkoli směrem. Běžkaři často používané stopy vedou mnohdy po značených turistických trasách.Datum 22. 8. 1362 je nejstarším dnem, který písemnou zprávou dotvrzuje existenci vsi Kostelec. Zpráva hovoří o ustavení faráře Heřmana na faru v Kostelci. Patronem byl červenohorský pán Mikuláš Piskle. Lze se však domnívat, že ves existovala už dříve - snad od konce 13. století. V této době už vrcholilo kolonizační dílo pánů rodu erbu zlatého střmene, z nichž Sezema založil hrad Červenou Horu a Tas Vízmburk. Byla to kolonizace, kterou uskutečňovalo především domácí, české obyvatelstvo ...První světová válka postihla těžce i Červený Kostelec. Úpadek výroby, hladové zásobování a nesmyslná daň krve 113 padlých - to byl výsledek válečného běsnění. V roce 1921 poklesl počet obyvatel na 3777. Z útrap války se však zrodila naše státní samostatnost a začala nová, významná etapa vývoje města. Především se oživilo podnikání - do textilní výroby vstupuje nová podnikatelská generace. Město se zbavilo rakušáckých byrokratických pout a odvážilo se realizovat smělé projekty výstavby veřejných budov i výstavby komunální ... Po druhé světové válce se zdálo, že se bude střední soukromé podnikání dále rozvíjet a spolu s ním i město. Po únoru 1948 dochází však ke znárodnění podniků a v 50. letech se textilní výroba dostala na samý okraj státního zájmu. Proto bylo pro město významné, že se na místě textilní výroby začala uplatňovat i strojírenská výroba. Ta po několika letech dokonce nad textilní převládla. Tuhá centralizace odebrala městu dosavadní hlavní zdroje příjmů z podnikatelské činnosti a Červený Kostelec jako bývalé "město milionářů" dostávalo jen drobty. V padesátých letech se úplně zastavila bytová výstavba a její dynamika byla obnovena od šedesátých let díky členům Stavebního bytového družstva i soukromníkům ...